Krátkozrakost

Odborně nazýváme krátkozrakost jako myopie. I když se nejedná o nejčastější oční vadu, je bezpochyby v povědomí veřejnosti nejznámější a také je ze všech vad nejčastěji korigovaná.Důvodem je, že jakákoliv její výše způsobuje rozostření, narozdíl od dalekozrakosti neexistuje v oku kompenzační mechanismus, který by dokázal vadu korigovat.

obr. č.1 Zobrazení předmětu v různých vzdálenostech na sítnici krátkozrakého oka

Definice

Jak z názvu vady vyplívá, vidí krátkozraké oko dobře na bližší vzdálenosti. Všechno co je dále je viděť rozmazaně. Místo v prostoru od kterého dochází k rozmazání se nazývá tzv. daleký bod a ten je tím blíže očím, čím vyšší je vada. Např. u krátkozrakého oka -10 dioptrií je daleký bod ve vzdálenosti 10cm od očí, tato vzdálenost je příliš blízká a tak se neobejde dotyčný bez brýlí ani na čtení. V případě krátkozrakosti -3,0 dioptrie je daleký bod vzdálen 33cm od oka, jedná se tedy o ideální čtecí vzdálenost, proto můžeme často vidět krátkozrakého s nižším stupněm vady číst bez brýlí. Stejně jako v případě dalekozrakosti by ale měly být brýle nošeny soustavně a to z několika důvodů. Pokud čte oko zatížené touto vadou bez brýlí, není nutná akomodace (co je akomodace?), protože předmět blízký oku se vytváří na sítnici, jak je vidět na obrázku. Akomodace je přirozený proces při pohledu do blízka a stejně tak jako v případě dalekozrakosti je nepřípustné, aby se zapojovala i při pohledu na dálku, je v případě krátkozrakosti nesprávně, aby se nezapojovala vůbec. Takové oko není zvyklé akomodovat a tento proces je ochablý.

Příčina

Krátkozrakost vzniká nejčastěji ve školním věku a pokračuje v pubertě. Oko krátkozraké je ve většině případů delší než oko zdravé, lomivost rohovky a oční čočky je příliš velká, obraz nevzniká na sítnici, ale před ní. Pouze předměty, které jsou mezi dalekým bodem a blíže oku, až do vzdálenosti na kterou je oko schopno zaakomodovat, jsou zobrazeny na sítnici. Přehnaný růst oka má za následek tzv. axiální myopii, progrese vady by měla být ukončena mezi 21 až 25 rokem života. Mezi další příčiny patří změna zakřivení rohovky a hustoty optických prostředí. Nejčastějšími příčinami změny zakřivení je u rohovky keratokonus a u oční čočky lentikonus. Změna hustoty čočky může být ovlivněna tvrdnutím jádra při šedém zákalu nebo změnami vlivem diabetu. Ve většině případů se však setkáváme s axiální myopií, více vyvinuté oko pak působí jako lehce vystouplé z oční jamky.

obr. č.2 Zleva doprava: Oko nezatížené oční vadou; krátkozrakost nižší než -1,0D ; krátkozrakost nižší než -3D; krátkozrakost vyšší než -3D

Dělení krátkozrakosti

Myopie lehká    - od -0,25 do -3,0 dioptrií

Myopie střední  - od -3,35 do -6,0 dioptrií

Myopie vysoká  - od -6,25 do -9,0 dioptrií

Myopie těžká    - od -9,25 a výše

Možnosti korekce

Stejně jako v případě dalekozrakosti jsou možnosti korekce krátkozrakosti tři. vedle brýlí a kontaktních čoček zaznamenali v poslední době vzestup laserové operace a jiné zákroky refrakční chirurgie. Věškeré možnosti korekce mají své přednosti, ale také různá specifika a proto je u každého klienta nutné zvážit jaký způsob je nejvhodnější. Častým impulsem pro laserové operace z pohledů klientů je nesnášenlivost brýlové obruby z důvodů kosmetických či společenských a špatná zkušenost s kontaktními čočkami, především při vyšších stupních vady. Vývoj kontaktních čoček v posledních letech šel výrazným krokem dopředu, materiály jsou pohodlnější a lépe snášeny a pro korekci není komplikací ani kombinace této vady s vysokým astigmatismem. Čocky tak získávají zpátky mnoho klientů. Nejčastější korekcí však zůstávají brýle, nové trendy dělají z jejich nošení módní záležitost. Mimo estetickou stránku disponují výhodou vysoké předvídatelnosti a úspěšností korekce.

Proč korigovat?

Tak jak je na začátku článku napsáno, jakýkoliv stupeň této oční vady působí snížení zrakové ostrosti. Zajímavé je, že nízká hodnota této vady způsobuje silnější obtíže než vyšší stupeň. Je to dáno tím, že obraz vzniklý na sítnici zpracovávají korová zraková centra, která si pro zjednodušení můžeme představit jako počítač. Jeho software se snaží z jemně rozmazaného obrazu dokreslit detaily tak, aby poskytly důležité informace. Tento proces je energeticky velice namáhavý a tak dochází ke vzniků různých průvodních obtíží. Proto má význam korigovat vadu i v nízkých stupních. Často se můžeme setkat s doporučením u lehčích vad nosit brýle pouze na televizi a nebo do divadla či kina. Správně by však měly být brýle, nebo kontaktní čočky nošeny trvale. Důvodu je hned několik. Jako nejvýznamnější se zdá být fakt, že i při nižších stupních vady je při práci na blízkou vzdálenost (čtení, počítač) do jisté míry vynechána akomodace, která je pevně spjatá s konvergencí (sbíhání očí k sobě) (více o akomodaci a konvergenci zde). Poměr mezi těmito dvěma procesy by měl být pevně daný, jeho rozhození může opět způsobovat později komplikace. Neustálým střídáním pohledu přes brýle a bez nich je nabízen mozku rozdílně velký obraz, což může vést k chybnému odhadu vzdálenosti. Menším zapojením akomodace či jejím úplným vynecháním dochází k oslabení této funkce a může tak dříve přijít stav zvaný presbyopie, kdy ke korekci na dálku je potřebná i korekce na čtení.